Mezi nimi je rozdíl a je důležité přesně vědět, na kterou z nich se chcete při dané činnosti zaměřit.

Během reflexe si lidé propojují poznatky získané během aktivit s vlastním životem a reflektují o tom, jak mohou získané zkušenosti využít ve svém osobním a profesním životě. Hlavním účelem je dodat této zkušenosti přidanou hodnotu. Reflexe nám umožňuje pojmenovat naše znalosti, dovednosti, postoje = kompetence, pozorovat a lépe si uvědomit, co a jak se učíme nebo jak se chováme v určitých situacích.

Hodnocení je zaměřeno na něco jiného - pomáhá nám posoudit některé vlastnosti, které jsou důležité. Obsahuje otázky typu, zda vám ubytování vyhovovalo, jak byste hodnotili campleadera nebo co jste se naučili a využijete, až se vrátíte domů. Evaluace obvykle poskytuje informace organizátorům nebo vedoucím, jak účastníci hodnotí projekt a co lze příště udělat jinak.

Lidé se učí různými způsoby. Někteří potřebují věci slyšet, aby si je uvědomili a zapamatovali, jiní si je potřebují představit nebo si s někým promluvit, aby je správně pochopili. Někteří lidé potřebují knihy a zdroje, aby si o dané věci přečetli a vytvořili si vlastní názor. Skupiny účastníků vzdělávacích aktivit jsou vždy směsicí všech těchto možností. To znamená, že při aktivitách a jejich reflexi se doporučuje kombinovat různé metody, aby jimi většina účastníků prošla a naučila se co nejvíce. Můžete například využít sdílení ve dvojicích, metody pomocí metafor, individuální reflexe, učební diáře, umělecké metody…

Základem reflexí je klást správné otázky, které účastníkům pomohou reflektovat jejich vlastní zkušenosti. Otázky otevírají dveře dialogu a objevování. Jsou výzvou ke kreativitě a průlomovému myšlení. Otázky mohou vést k činům v klíčových otázkách; tím, že generují tvůrčí vhledy, mohou podnítit změnu.

Co dělá otázku silnou? Vyvolává v posluchači zvědavost, podněcuje k reflexivní konverzaci a k zamyšlení, odhaluje souvislosti, vybízí ke kreativitě a novým možnostem, generuje energii a pohyb vpřed, usměrňuje pozornost a zaměřuje dotazování, zůstává u účastníků, dotýká se hlubokého smyslu, vyvolává další otázky. Silná otázka má také schopnost "dobře cestovat" - rozšířit se mimo místo, kde začala, do širších sítí rozhovorů v celé organizaci nebo komunitě.

Výhodou otázek před odpověďmi je, že otázky vedou k objevování a odpovědi k uzavření. Uzavřené otázky také uzavírají komunikaci. Jedná se o otázky typu ano/ne. Těm se snažíme vyhnout. Někdy jsou vhodné, ale otevřenějšími otázkami podněcujeme reflexivnější myšlení v hlubší rovině rozhovoru.
Otázky jako Proč?, Jak?, Co? jsou ty, které pomáhají dobrovolníkům/účastníkům posunout se dál, které provokují k důkladnému zkoumání a vyvolávají kreativní myšlení.

Když položíte silnou otázku, může se stát, že dotazovaná osoba ztichne. Otázka může v člověku vyvolat mnoho věcí, může mu otevřít nové dveře, na které nemá odpověď. Ticho je dobrým znamením, že otázka v člověku nastartovala nějaký proces, znamená to, že člověk o něčem přemýšlí. Zkuste se s tichem spřátelit, nebojte se ho, i to je součástí osobní podpory.
Je také velmi pravděpodobné, že na otázku existuje více než jedna odpověď nebo že žádná skutečná odpověď neexistuje. Proto člověk začne zkoumat. Nemusí hned najít řešení nebo akci a není nutné nabízet člověku odpověď nebo řešení.

Zdroj: Vogt, E., Brown, J. a Issacs, D. (2003). The Art of powerful questions: Catalyzing insight, innovation, and action. Whole Systems Associates: Mill Valley, CA.

Při zvažování nástroje pro reflexi je také důležité vzít v úvahu velikost skupiny. Některé metody mohou snadno fungovat s 5, ale hůře s 15 účastníky. Také pokud máte ve skupině lidi, kteří mají spíše nižší úroveň komunikace v angličtině nebo v jiném vámi používaném jazyce, zvolte jednodušší metody s menším podílem mluvení, abyste mohli reflektovat učení. Tímto způsobem budou lépe zapojeni a budou se vyjadřovat svobodněji. Další možností je, že budou pracovat ve skupinkách ve svém jazyce, aby mohli vést hlubší diskusi.

Je také důležité myslet na načasování aktivity. Doporučujeme, abyste způsob práce v průběhu procesu diverzifikovali a měnili. Na začátku činnosti je dobré pracovat spíše ve velké skupině, protože proces budování skupiny je v této fázi stále velmi důležitý; lidé se navzájem poznávají a hledají své místo ve skupině. Na druhou stranu práce v malých skupinách může vyvolat větší pocit bezpečí. Případně můžete obě možnosti kombinovat. Ke konci aktivity může být dobré pracovat více s individuální reflexí (například pomocí aplikace IM-PROVE), protože účastníci jsou ti, kteří budou muset získané poznatky přenést do vlastního kontextu.

Načasování reflexe učení je nejlepší na konci každého dne nebo na začátku každého dne. Může to být i méně často, jako každý druhý den nebo jen dvakrát/třikrát během projektu - záleží na vaší skupině, prioritách, možnostech, energii ve skupině…

Některé otázky mohou mít negativní vliv na reflexi a učící proces, například kulturní citlivost a osobní hranice. Pokud překročíte něčí osobní hranice, může se uzavřít do sebe nebo se dostat do panické zóny. Také hry, při nichž lidé jeden po druhém odpadávají, zastavují jejich aktivní účast v procesu reflexe. Abychom těmto situacím předešli, připravili jsme pro vás v další kapitole seznam aktivit, které můžete s dobrovolníky/účastníky použít :-).