Co se stalo:
Účastníci chtějí po vedoucím příliš mnoho, přicházejí za ním s každou maličkostí nebo drobnou otázkou. Má sice spoluvedoucí, ale ta je velmi nezkušená, takže je z celé situace nervózní a sama potřebuje pomoc s úkoly, a tak se na ni on nemůže příliš spoléhat. Kromě toho jednoho dne místní partner oznámí, že se rozhodl uspořádat neformální akci, která sice s projektem nesouvisí, ale chce, aby vedoucí sehnal účastníky, kteří mu pomohou s přípravou. Vedoucí je neustále přetížen a stresován, protože má pocit, že na něj všichni ve všem spoléhají a začíná toho být příliš moc.

Návrhy řešení:

• Udělejte si přestávku: je velmi důležité dát si od práce pauzu a dopřát si čas na načerpání nových sil. Krátké zdřímnutí nebo večer strávený o samotě vám může pomoci vypořádat se s vyhořením nebo se mu úplně vyhnout.
• Delegujte odpovědnosti: zvažte možnost delegovat některé své povinnosti na jiné účastníky nebo spoluvedoucí, abyste si ulehčili pracovní zátěž.
• Spoléhejte se na účastníky: mohou být také sami zodpovědní za rozhodování a za plnění drobných úkolů.
• Rozdělte si úkoly na začátku: to vám může pomoci ušetřit energii a soustředit se na nejdůležitější úkoly.
• Stanovte si od začátku vlastní hranice: neberte na sebe příliš mnoho úkolů a zodpovědnosti. Pamatujte: nejste pro dobrovolníky jejich chůva ani máma!

Několik dalších nápadů pro podobné situace najdete ve videu:

Co se stalo:
Vy a vaše spoluvedoucí máte připravit workshop pro místní obyvatele. Spoluvedoucí se však na procesu plánování příliš nepodílí a většinu práce nechává na vás. Navzdory vašemu očekávání a povzbuzování k činnosti se zdá, že o workshop neprojevuje velký zájem.

Návrhy řešení:

• Stanovte jasná očekávání: ujistěte se, že vaše spoluvedoucí chápe své povinnosti a očekávání týkající se její role.
• Komunikujte přímo a nečekejte, až se situace vyhrotí. Nejlepším řešením je promluvit si se spoluvedoucí v soukromí a vysvětlit jí, v čem je problém.
• Rozdělte si odpovědnosti: spolupracujte na rozdělení odpovědností tak, aby byly spravedlivé a vyvážené. Ujistěte se, že každá osoba rozumí svým konkrétním povinnostem a že je zodpovědná za jejich splnění.
• Rozdělte si úkoly na základě svých preferencí: diskutujte o tom, kterému typu úkolů dává každý z vás přednost, a rozdělte si je podle svých preferencí.
• Pokud si se situací nevíte rady a vaše spoluvedoucí vás nechce poslouchat, soustřeďte se na své úkoly. Pamatujte: nemusíte být se spoluvedoucí nejlepšími přáteli! Soustřeďte se na projekt a ne na budování vzájemného vztahu.
• Sledujte své výsledky a prezentujte tyto výsledky své práce spoluvedoucí, aby měla jasnou představu o tom, co bylo vykonáno a co se od ní očekává.
• Pokud je to možné, požádejte o pomoc místního partnera.

Co se stalo:
Během workcampu ve Španělsku je účastník, který nemluví španělsky, vynecháván ze skupinových aktivit a diskusí. Zdá se, že ostatní účastníci se vyhýbají mluvení v angličtině a místo toho přecházejí do španělštiny, což účastníkovi, který neumí španělsky, ztěžuje možnost zapojit se do skupiny. Toto vylučování vede k tomu, že se účastník cítí izolován a brání mu to v plnohodnotné účasti na workcampu.

Návrhy řešení:

Povzbuďte skupinu k mluvení anglicky: promluvte s účastníky a vysvětlete jim, že lidé, kteří nemluví španělsky (v tomto případě), se budou cítit vyloučeni ze skupinového života.

• Na začátku můžete pracovat s očekáváními a obavami - mezi obavy obvykle patří, že nebudou rozumět nebo že budou vylučováni. Můžete poukázat na to, že tento strach existuje (obvykle u více osob), a vyjádřit, že je odpovědností všech účastníků začlenit do skupiny všechny.
• Cvičení zaměřená na teambuilding mohou pomoci odbourat bariéry mezi členy skupiny a posílit pocit sounáležitosti. Vysoce vynaložené úsilí buduje skupinu. Vytvořením prostředí, ve kterém se lidé cítí příjemně a propojeně, se může zvýšit ochota komunikovat a mluvit spolu anglicky.
• Můžete využít teambuildingové aktivity a hry, při kterých není nutná mluvená řeč, např. sportovní aktivity, tiché hry, hry zaměřené na hudbu apod.
• Na začátku můžete použít hry se základy angličtiny, aby se lidé cítili v mluvení pohodlněji.
• Zajistěte jazykovou podporu, např. překladatele nebo jazykového lektora, pokud je to možné.
• Umožněte diskuse v malých skupinách, kde mohou být účastníci, kteří nemluví španělsky, ve dvojici se španělsky mluvícími účastníky. To by je mělo povzbudit k tomu, aby mluvili anglicky a více komunikovali.
• Pro různé úkoly můžete lidi rozdělit do malých skupin - např. vaření, úklid, práce, nakupování. Během toho si třeba popovídají a také získají některé společné zkušenosti.
• Můžete použít pravidlo "bora bora": pokud někdo řekne "bora bora", všichni musí přejít (zpět) do angličtiny. Toto pravidlo odůvodněte a vysvětlete při domlouvání pravidel workcampu hned na začátku. Můžete také určit konkrétní osoby, které budou těmi, kdo řeknou "bora bora", pokud uvidí, že někdo mluví jiným jazykem. Je dobré vybrat k tomu lidi, kteří jsou otevřenější a komunikativnější a nevadí jim být v centru pozornosti.
• Uspořádejte hry, při kterých mají lidé mluvit ve své mateřštině nebo učit ostatní nějaké písničky, rčení, pozdravy apod.

Podobnou situací (pár/dvě osoby vylučující se ze skupiny) se zabývá toto video:

Co se stalo:
Jedna účastnice je vyloučena ze skupinových aktivit kvůli jazykové bariéře. Tato účastnice nerozumí anglicky, a proto se nemůže plně zapojit do diskusí, her ani nerozumí pracovním pokynům. Toto vyloučení v ní může vyvolat pocit izolace a může jí bránit v plném zapojení do skupiny.

Návrhy řešení:

• Mluvte pomalu a zřetelně: vysvětlete jim práci a úkoly individuálně a ujistěte se, že rozumí tomu, co se od nich očekává.
• Používejte překladatelské aplikace: zvažte použití překladových aplikací pro usnadnění komunikace. Překladové aplikace se snadno používají a mohou učinit komunikaci zábavnější a interaktivnější.
• Naplánujte teambuildingová cvičení, která podporují vzájemnou interakci
• K vysvětlování úkolů a postupů používejte vizuální pomůcky a gesta. To jim může pomoci lépe pochopit, co se od nich očekává.
• Respektujte osobní preference: uvědomte si, že někteří lidé mohou dávat přednost pozorování před účastí. Buďte ohleduplní k osobním preferencím a vyvarujte se toho, abyste na někoho vyvíjeli nátlak, aby se zapojili.

Co se stalo:
Někteří účastníci se chovají, jako by byli na dovolené, každý večer chodí na večírky a upřednostňují volný čas před pracovními povinnostmi. Toto chování má negativní dopad na jejich účast na pracovních aktivitách. Nejsou schopni se druhý den včas probudit a promeškávají pracovní příležitosti. Tento nedostatek odhodlání a odpovědnosti může ovlivnit produktivitu celého týmu a může bránit úspěchu workcampu.

Návrhy řešení:

• Na začátku workcampu stanovte účastníkům jasná očekávání ohledně jejich práce a účelu jejich pobytu.
• Rozvrhněte pracovní a volný čas
• Vysvětlete cíl projektu a zejména práci, kterou budou vykonávat.
• Zdůrazněte, že se jedná o týmovou práci a příspěvek každého z účastníků je důležitý pro dosažení společného cíle. Vysvětlete, jaký dopad má jejich chování na práci celé skupiny.
• Vytvořte přitažlivé pracovní činnosti, aby byli účastníci motivováni k práci a spoluúčasti.

Co se stalo:
Po několika dnech práce venku si účastníci začali stěžovat na práci, protože takovou zátěž nečekali.

Návrhy řešení:

• Zkontrolujte nářadí: některé nemusí být dostatečně ostré nebo mohou být pro různé práce potřeba různé nástroje. Ujistěte se, že máte vše, co potřebujete k co nejhladšímu provedení práce.
• Nabídněte přestávky a zajistěte, aby účastníci měli přístup k vodě a stínu, zejména pokud se pracuje venku.
• Vyjasněte si očekávání: před zahájením práce účastníkům jasně sdělte očekávané množství a druh práce. To pomůže předejít nedorozuměním a zajistí, že všichni budou na stejné vlně.
• Střídejte účastníky mezi různými úkoly. To může pomoci zabránit nudě a snížit fyzickou zátěž z opakované práce na tomtéž. Účastníkům to také dává příležitost osvojit si nové dovednosti a získat zkušenosti s různými aspekty projektu.

Co se stalo:
Dobrovolníci přijeli na workcamp, aby zasadili zeleninu na komunitní zahradě, ale místní partner na poslední chvíli změnil náplň práce na stavbu plotu kolem zahrady, aniž by o tom informoval vedoucího workcampu. Dobrovolníci byli změnou plánů zklamáni a ztratili motivaci. Vedoucí čelil obtížné situaci, kdy účastníci nechtěli dělat nový typ práce.

Návrhy řešení:

• Kontaktovat místního partnera před konáním workcampu.
• Přehodnotit cíle a očekávání dobrovolníků a místního partnera.
• Jako vedoucí respektujte limity své a vaší skupiny. Některé úkoly možná není nutné během workcampu splnit.
• Jako vedoucí můžete skupině otevřeně vyjádřit své pocity a zklamání.
• Obraťte se na organizaci pořádající workcampy, aby zprostředkovala jednání mezi vedoucí a místním partnerem.

Co se stalo:
Po několika dnech si vedoucí workcampu všiml, že jedna dívka nejí jídlo s ostatními. Vedoucí se jí zeptal, co se děje, ale ona řekla, že je vše v pořádku. Druhý den vedoucí trval na tom, aby šla k lékaři, kde se zjistilo, že dívka má žaludeční infekci. Celkově byla dívka plachá a nestěžovala si ani nevyjadřovala žádné obavy.

Návrhy řešení:

• Stravovací návyky jsou kulturně i osobnostně odlišné. Účastníkům nemusí chutnat poskytované jídlo nebo mohou jíst v jinou dobu, např. během ramadánu. Může se jednat o citlivou záležitost, proto ji s účastnicí individuálně prodiskutujte.
• Sledujte účastnici, zda se jedná o dočasnou záležitost, osobní preference nebo spíše o zdravotní problém.
• Pravidelně a individuálně kontrolujte všechny účastníky: s každým si promluvte mezi čtyřma očima, abyste zjistili, jak se mu daří. To může pomoci identifikovat problémy, které nemusí být ve skupinovém prostředí okamžitě zřejmé.
• Podporujte otevřenou komunikaci: je důležité vytvořit prostředí, ve kterém se účastníci cítí dobře, když potřebují vyjádřit své obavy a požádat o pomoc.
• V případě potřeby poskytněte lékařskou pomoc: pokud se někdo necítí dobře, je důležité co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc.

Co se stalo:
Dva vedoucí workcampu mají za úkol uspořádat pro skupinu mezinárodní večer. K úkolům však přistupují odlišně. Jeden vedoucí je ambiciózní a kreativní a má mnoho nápadů na uspořádání akce, zatímco druhý je pragmatičtější a raději se soustředí na základní činnosti. V důsledku toho mají potíž se domluvit na spolupráci a rozhodnout o tom, co by mělo být součástí večera.

Návrhy řešení:

• Spolupracujte s druhým vedoucím na hledání optimálního řešení. Efektivní komunikace mezi vedoucími je klíčová, proto dbejte na to, aby vaše nápady a návrhy byly sdělovány jasně a přímo.
• Vyhraďte si čas na vzájemné seznámení a promluvte si před začátkem workcampu i neformálním způsobem (přípravná návštěva, přípravná schůzka, telefonát den předem).
• Předem proberte styl práce obou z vás a na základě toho si později rozdělte úkoly a povinnosti. Abyste si vzájemně lépe porozuměli, můžete použít například tyto otázky:
  ○ Jaké jsou naše motivace pro účast na workcampu?
  ○ Co od workcampu očekáváme?
  ○ Jak si představujeme ideálního vedoucího?
  ○ Jaké jsou naše osobní potřeby během workcampu?
  ○ Jak se můžeme navzájem podpořit, když máme špatný den?
  ○ Jsem spíše na plánování, nebo na spontánní řešení a jak toho můžeme během workcampu efektivně využít?
  ○ Když se vyskytne byť jen malý problém, mám tendenci ho říct nahlas, nebo si ho spíš nechat pro sebe a překonat ho sám?
  ○ Je něco, čeho se během workcampu obáváme, o čem bychom měli předem diskutovat a dohodnout se, jak to budeme řešit (např. jídlo, alkohol, úklidové normy)?
• Stanovte si pravidla komunikace a spolupráce:
  ○ Pokud někdo z vás řekne například "Stop, můžeme si o tom promluvit?" - není to urážlivé ani něco, co byste si měli brát osobně.
  ○ Nastavte si nějaké pravidelné hodnocení se spoluvedoucím, abyste mohli probrat i drobnosti - je snazší řešit spoustu drobností, dokud se z nich nestane jeden velký problém.
• Stanovte si prioritní klíčové činnosti a na ty se zaměřte nejdříve. Zvažte alternativní možnosti a konzultujte je s druhým vedoucím i účastníky.
• Vyžádejte si radu od účastníků a zeptejte se jich, co by chtěli během akce dělat.
• Existují různé styly práce, ale žádný z nich není správný, lepší nebo špatný. Můžete úspěšně spolupracovat, i když se vaše pracovní styly liší.
• Pokud máte pocit, že se potíže mezi vámi začínají stupňovat, nebojte se požádat o podporu externího mediátora.

Co se stalo:
Jedna účastnice měla během workcampu problémy s dodržováním pravidel a plněním úkolů. Často si místo práce šla zakouřit nebo popovídat s přáteli, což způsobovalo zdržení a frustraci ostatních dobrovolníků. Ve volném čase chtěla být středem pozornosti a ostatní účastníci se kvůli ní cítili nepříjemně.

Návrhy řešení:

• Promluvte si s účastnicí v soukromí a vysvětlete jí, jak její chování ovlivňuje ostatní ve skupině. Spíše než poukazovat na její vinu zkuste použít vzorec nenásilné komunikace, která vyjádří pocity a situaci s jasnou žádostí o akci, bez hodnocení nebo obviňování. Například "Cítím se zklamaný, když se nedodržuje plán a pravidla. Ocenil bych, kdybys byla ke členům skupiny ohleduplnější a plnila více úkolů."
• Jasně sdělte očekávání: účastnice si nemusí být vědoma toho, co se od ní očekává. Ujistěte se, že jsou jim pravidla a očekávání jasně sdělena na začátku workcampu.
• Vyhledejte pomoc u jejích přátel: Pokud má ve skupině kamarády, promluvte si s nimi a vysvětlete jim, že její chování má negativní dopad na prostředí skupiny.
• Pokud je problém s pozdními ranními příchody, můžete zkusit několik věcí: pusťte ráno hudbu, aby si to spojili se začátkem dne, ujistěte se, že mají kávu :) a nečekejte příliš dlouho, než všichni dorazí. Existuje stanovený časový rozvrh, který lidé znají, takže by práce neměla utrpět neustálým nedodržováním tohoto časového rámce.

Co se stalo:

• Vedoucí se trápí se svými úkoly. Postupuje velmi pomalu a rozčiluje se, protože stále není hotový.
• Vedoucí nebo účastník je nadšený a vymýšlí spoustu nápadů na akci, kterou spoluorganizujete. Mělo by přijít mnoho lidí a vy jste nervózní z toho, jak to všechno zvládnout.

Návrhy řešení:

• Snažte se rozdělit úkoly podle svých schopností a preferencí. I složité úkoly jsou rychle hotové, pokud je zodpovědná osoba dělá ráda nebo s nimi má určité zkušenosti.
• Nebojte se požádat ostatní o pomoc - rozdělený úkol mezi dva lidi může být jednodušší. Není selháním, když vám někdo pomůže.
• Pokud máte nějaké obavy, sdělte je ostatním, aby věděli, čeho se obáváte.
• Úkoly můžete delegovat a rozdělit také mezi účastníky. Nedelegujte však úkoly jen proto, že jsou nepříjemné a nechce se vám je dělat.

• Zaměřte se na pragmatické řešení věcí, které se MUSÍ udělat. Poté dejte prostor nápadům, které je HEZKÉ MÍT. Pokud je komunikace příliš emotivní, zkuste se nejprve zaměřit na pragmatické věci a o emocích diskutujte později, až budou lidé klidnější a připraveni o tom mluvit.

Co se stalo:
Vyskytl se neočekávaný problém (jedna účastnice se ztratil) a vedoucí propadla panice. Neví, co má dělat.

Návrhy řešení:

• Zachovejte klid, dýchejte. Klidný hlas pomůže zmírnit emoce, ve kterých se váš spoluúčastník nachází.
• Improvizujte přijatelné pragmatické řešení. Převezměte koordinaci (na základě vašich podmínek).
• Požádejte účastníky nebo místního partnera o pomoc.

Co se stalo:
Pár nebo dva přátelé mají tendenci trávit hodně času spolu a nestýkají se se skupinou.

Návrhy řešení:

• Zdůrazněte skupinové zásady a podporujte týmového ducha.
• Promluvte si s těmito dvěma lidmi v soukromí (ideálně s každým zvlášť) a vysvětlete jim, jak jejich chování ovlivňuje skupinu.

Co se stalo:
Jedna z účastnic se občas vylučuje ze skupiny, neúčastní se skupinového cvičení nebo rozdělování úkolů. Vedoucí si nejsou jisti, zda je tato osoba v pořádku.

Návrhy řešení:

• Vždy si u účastníka ověřte, zda je v pořádku. Může si potřebovat popovídat nebo podpořit, ale může také potřebovat pár chvil o samotě, což je také naprosto v pořádku a pochopitelné. To některým lidem pomáhá zajistit si během projektu vlastní pohodu.
• Dohodněte se se skupinou na společných prostředcích zpětné vazby, které by mohly pomoci vyjádřit, pokud se vyskytnou nějaké problémy, nedorozumění nebo konflikty. Dobře může fungovat například schránka pro zpětnou vazbu, kde mohou lidé anonymně vyjádřit své obavy v případě, že dotyčný nechce toto téma otevírat v celé skupině.
• Budujte důvěru ve skupině, klaďte důraz na seznamovací aktivity, aby byly ve skupině známy preference člověka. Můžete společně vytvořit "skupinové zásady" a pravidelně se k nim vracet a vyhodnocovat, zda fungují, nebo je třeba něco upravit či přidat. Ujistěte se, že jsou zásady ve skupině pochopeny a odsouhlaseny.
• Můžete vytvořit „buddy“ systém, vždy dvou lidí, kteří se v průběhu projektu vzájemně podporují. Je to osoba, na kterou by se měli spolehnout.
• Ujistěte se, že všichni účastníci vědí, že mohou požádat vedoucí o podporu v případě, že se necítí v pořádku.

Co se stalo:

Účastníci workcampu mají různé stravovací preference - někteří jedí maso, jiní jsou vegetariáni, další vegani, někteří mají náboženská omezení. Při vaření a přípravě jídel lidé odmítají dělat kompromisy: někteří nechtějí vařit (pouze) vegetariánská/veganská jídla a někteří nechtějí po celou dobu trvání tábora kupovat maso vůbec.

Návrhy řešení:

• Před zahájením workcampu nebo na jeho začátku si ověřte preference účastníků ohledně jídla a komunikujte je ve skupině.
• Požádejte účastníky, aby poskytli/přinesli recepty odpovídající jejich preferencím a stravovacím potřebám.
• Na začátku uspořádejte skupinovou diskusi o tom, jak se všichni obvykle doma stravují, jaké jsou jejich preference atd. - a vyvarujte se odsuzování z vaší strany jako vedoucího! Motivujte také účastníky k otevřené diskusi bez posuzování.
• Nezapomínejte, že jídlo je jednou z nejdůležitějších a nejzákladnějších potřeb každého člověka, a proto je nutné ji naplňovat. Možná bude diskuse trvat dlouho a možná bude po několika dnech potřeba zhodnocení nebo přepracování, ale je velmi důležité najít ve skupině vzájemnou shodu (to znamená, že nikdo není proti přijatému návrhu řešení). Několik praktických tipů pro váš workcamp:
  ○ Pokud jsou jen někteří lidé, kteří chtějí jíst maso a mléčné výrobky, a pokud zvolíte vegetariánská nebo veganská hlavní jídla: k menším jídlům (např. snídani) poskytněte šunku, vejce, sýr, salám atd.
  ○ Pokud chcete, aby vaše skupina vyzkoušela veganská jídla, připravte si předem recepty na veganská jídla a předložte je účastníkům jako návrhy, co uvařit. Tip: můžete přidat i pěkné fotografie jídel a/nebo videorecepty ze sociálních médií, abyste k nim lidi motivovali.
  ○ Abyste našli kompromis, můžete mít u každého vařeného jídla masovou a veganskou/vegetariánskou variantu. Přemýšlejte ale o receptech, kde je maso něco navíc, co se přidává, abyste nemuseli vařit několik různých jídel. Důležité je, aby jídlo bylo plnohodnotné i bez masa.
  ○ Do prvního kuchařského týmu (týmů) vyberte lidi, kteří umí dobře vařit a nemají problém připravit vegetariánskou/veganskou verzi. Pomůže vám to ukázat, že vegetariánské/veganské jídlo může být velmi chutné.
  ○ Buďte hraví a udělejte z jídla něco výjimečného - pěkné prostředí, soutěže jako v kuchařských reality show, soutěže o to, kdo dokáže připravit své tradiční jídlo ve veganské verzi, po každém jídle si dejte pěkný dezert atd…
• Buďte k účastníkům otevření ohledně rozpočtu: ukažte jim, kolik máte, kolik jste už utratili a kolik stojí některé potraviny (maso může být v některých zemích velmi drahé, totéž platí pro cizokrajné ovoce a další pochutiny). Vysvětlete, kolik by celou skupinu stál nákup určitých potravin a co si můžete koupit místo nich za stejnou částku.
• Připomeňte všem, aby nechali potraviny, které jsou specifické pro lidi s jinými stravovacími preferencemi, pro ně a nejedli je jen proto, že prostě můžou, např. pokud jste si řekli, že můžete jíst maso, nejezte veganské potraviny určené pro vegany.

Co se stalo:
Účastníci workcampu mají různá dietní a/nebo zdravotní omezení: někteří trpí nesnášenlivostí lepku nebo laktózy, cukrovkou, alergií na ořechy nebo jinými potravinovými alergiemi.

Návrhy řešení:

• Na začátku workcampu se zeptejte účastníků na jejich alergie, i když v přihlášce nic nevyplnili.
• Zeptejte se lidí (soukromě), co se stane, když náhodou snědí potravinu, na kterou jsou alergičtí, a co máte v takovém případě dělat (léky, epipen atd.). Pokud může být komplikace vážná, motivujte je, aby o ní řekli ostatním účastníkům, aby o ní všichni věděli.
• Požádejte alergiky o recepty, které jsou zvyklí vařit a jíst.
• Všechny potraviny zřetelně označte a uveďte případné alergeny nebo dietní omezení, aby nedošlo k záměně a účastníci snáze rozpoznali, co mohou a co nemohou jíst. Mějte při servírování k dispozici také srozumitelné popisky na pokrmech.
• Připomeňte všem, aby jídlo specifické pro alergiky (např. bezlepkový chléb, veganský dezert) nechali pro ně a nejedli ho.
• Nezapomeňte brát ohled na alergie také u svačin a drobných odměn (např. čokoláda, zmrzlina…).

Co se stalo:
Jeden z účastníků je s workcampem nespokojený, nechce tam už déle zůstat a chce odjet. Už jste s ním mluvili, probrali jste, v čem je problém, a poukázali jste na možná řešení, ale dotyčný chce přesto odjet.

Návrhy řešení:

• Zavolejte koordinující organizaci, musí o situaci vědět a mohou vás uklidnit a podpořit. Řeknou vám, zda je potřeba podniknout nějaké kroky, než někdo odjede dříve, než bylo plánováno.
• To, že někdo workcamp opustí, neznamená, že jste jako vedoucí selhali - to se prostě někdy stává - a někdy je to nejlepší varianta pro vás, dotyčného i ostatní účastníky.
• Informujte místního partnera - i on musí vědět, pokud někdo odjede z workcampu dříve.
• Podpořte dotyčného v jeho rozhodnutí a v jeho postupu (např. při hledání dopravních spojů, letenek apod.) - může to pro něj být také velmi stresující situace.
• Proberte s dotyčnou osobou, jak to má sdělit ostatním členům skupiny, a pokuste se ji motivovat, aby to ostatním vysvětlila sama, pokud si myslíte, že vám to pomůže. Nezapomeňte, že důvody odchodu z workcampu mohou být různé a někdy může být pro danou osobu dokonce těžké vyjádřit skutečný důvod (např. stesk po domově).
• Po odchodu osoby se pokuste o "nový" začátek: teambuildingové aktivity, hry apod.

Co se stalo:
Během skupinových aktivit (např. workshopů, diskusí, instruktáží) nedávají někteří účastníci pozor, povídají si mezi sebou nebo telefonují.

Návrhy řešení:

• Na začátku stanovte skupinová pravidla a věnujte se také tématu očekávání a obav. Upozorněte na to, že příjemně strávený čas ve skupině je zodpovědností každého z nich.
• Zeptejte se lidí na jejich mluvení nebo telefonování a zjistěte důvod, proč to dělají:
  ○ Pokud nerozumějí a používají telefon k překladu, poproste je, aby otevřeně požádali o podporu při překladu vás nebo ostatní účastníky.
  ○ Pokud se z jakéhokoli důvodu nechtějí aktivity účastnit (např. únava, pocit nudy, špatná nálada), může být lepší, když vám to prostě oznámí a z aktivity odejdou.
• Toto téma můžete otevřít při pravidelné evaluaci: vysvětlete, jak nedostatek pozornosti pociťujete vy, jaký to na vás má vliv. Dbejte na to, abyste při rozmluvě používali nenásilnou komunikaci.
• Dejte účastníkům příležitost, aby si sami vyzkoušeli vedení nějaké skupinové aktivity (může to být energiser, hra, malý workshop…) Poté společně reflektujte, co pro ně tato zkušenost znamená.
• Místo konání můžete přizpůsobit - např. na začátku nedat skupině heslo k wifi, jít na aktivitu mimo wifi-zónu (venku, v půdních prostorách apod.)…
• Někdy můžete být přísnější ohledně pravidel a jejich dodržování, pokud jde o telefony. Pokud si všimnete, že telefon ruší vás a/nebo dynamiku skupiny, požádejte lidi, aby ho odložili.
• Udělejte z používání médií téma: Můžete uspořádat malé aktivity nebo workshopy na téma mediální gramotnosti, sociálních médií a jejich dopadu.
• Nezapomeňte být pozitivním příkladem - pokud něco děláte, nemůžete očekávat, že to účastníci nebudou dělat. Dávejte si proto pozor, zda třeba také hodně netelefonujete nebo nemluvíte, když ostatní prezentují.